Techniky fototerapie v oblasti poradenstvi a terapie

Techniky fototerapie využívají klientovy rodinné a soukromé fotografie, které jsou nositeli vzpomínek, pocitů a dalších informací, které se nám při pohledu na ně vybavují. Slouží zároveň i jako prostředek terapeutické komunikace

Tajuplný svět soukromých a rodinných fotografií

Každý snímek, který vyfotíme, je také určitým typem našeho portrétu, jakýmsi zrcadlem s pamětí zaznamenávající momenty a osoby, které byly natolik výjimečné, že jsme si je chtěli uchovat. Co mají všechny fotografie společné je to, že zaznamenávají příběhy lidských životů, jakousi stopu, jak emocionální, tak fyzickou. Rovněž mohou dokonce naznačovat, co bude následovat poté. I pouhé reakce na pohlednice, obrázky v časopisech a momentky vytvořené cizími lidmi poskytují ohromující klíč k našemu vlastnímu vnitřnímu životu a jeho tajemství.

Pravý význam jakékoli fotografie spočívá nejvíce v detailech, které odráží nitro naší mysli i srdce více, než jeho vizuální podoba. Když se zamyslíme nad snímkem, lidé spontánně vytvářejí významy, které si myslí, že jsou podstatou fotografie samotné, což může, ale nemusí korespondovat s původním záměrem fotografa.

Proto je význam i emocionální poselství fotografie závislé na tom, kdo se na fotografii dívá, neboť lidské vnímání a unikátní životní zkušenost každého jedince automaticky vymezují a definují naše vnímání reality, popřípadě toho, co považujeme za reálné. Z tohoto důvodu lidské reakce na fotografie, které označují lidé jako výjimečné, odhalují mnoho o lidech samotných. Pokud se dovedeme vhodně zeptat a klást doplňující otázky, je výsledek vskutku překvapivý.

Jak terapeuti využívají fotografie za účelem léčby a pomoci

Většina lidí uchovává, skladuje a vystavuje fotografie ve svém okolí, bez hlubšího zamyšlení proč a z jakého důvodu. Fotografie však zaznamenávají důležité denní momenty, které máme spojené s nejrůznějšími asociacemi a vzpomínkami. Proto jsou soukromé snímky přirozeným pojítkem pro prozkoumání, komunikaci a přiblížení se k pocitům a vzpomínkám, včetně těch hluboko ukrytých a zapomenutých. Terapeuti zjistili, že fotografie jejich klientů hrají roli pohledu do nitra klienta samotného, tvoří jakési hmotné symboly našeho sebe-utváření a tyto metaforicky přenosné objekty pak nabízejí tichý pohled dovnitř, který nemohou nahradit pouhá slova.

Pod vedením terapeuta pracujícího s technikami fototerapie mohou klienti objevit emocionální podstatu svých snímků, jako nadstavbu té vizuální. Taková informace je skryta ve všech klientových fotografiích, ale když se na ni zaměříme za užití terapeutického rozhovoru, objevíme zcela zřejmé a méně cenzurované spojitosti.

Během fototerapeutických sezení nejsou fotografie jen pasivně posuzovány a hodnoceny, ale i aktivně vytvářeny, můžeme na nich pózovat, naslouchat jim, mluvit o nich, znovu je rekonstruovat, vytvářet nové souvislosti, dávat je do jiného kontextu, znovu si vybavovat vzpomínky nebo asociace, začlenit je do arteterapie a nebo je zapojit do animovaného dialogu s jinými fotografiemi.

Jaké techniky spadají do fototerapie?

Vytvoření fotografie, nebo její přinesení na terapeutické sezení je pouhý začátek. Jakmile je fotka shlédnuta, dalším krokem je aktivovat mysl, prozkoumat vizuální zprávy, vstoupit do dialogu, ptát se, zvažovat odpovědi z různých hledisek atd. To co je pro fotografy obvykle konečným bodem – vyfocená fotografie, je pro fototerapeutický účel pouhým začátkem…

Terapeutova hlavní role je podpořit nejen klientovy osobní objevy, zkoumání a interakci s fotografiemi a momentkami, ale i vytvářet samotné fotografie, sbírat je (pohlednice, fotky z časopisů, gratulace atp.), vzpomínat nebo rekonstruovat pomocí fotografií realitu. Proto je každá z pěti fototerapeutických technik spojena s pěti druhy fotografie a ty se používají v nejrůznějších kombinacích jedna s druhou, stejně tak jako s dalšími technikami arterapie nebo s jinými kreativně terapeutickými technikami.

  1. Fotografie, které byly vytvořeny klientem (tzn. použití fotoaparátu k vytvoření fotografie nebo hledání a sbírání fotografií od jiných autorů z časopisů, pohlednic, internetu, digitální manipulace, atd.);
  2. Fotografie, které byly vytvořeny jinými lidmi s postavou klienta (ať už tam klient pózuje nebo je vyfocen při spontánní činnosti);
  3. Autoportréty, jakékoli fotografie, které klient pořídil sám (v literárním nebo metaforickém kontextu – ve všech případech se jedná o fotografie, kde měli klienti plnou kontrolu a moc nad všemi aspekty tvorby obrazu);
  4. Rodinné album a ostatní foto-biografické kolekce (ať už se jedná o rodinu biologickou nebo rodinu, kterou jsme si zvolili, ať už formálně vedené fotoalbum nebo široce narativní, ať už umístěné ve fotoknihách nebo na ledničkách, PC obrazovkách, atd.);
  5. Foto-projekce (vznikají z fenomenologického faktu, že význam jakékoli fotky vytváří divák v procesu pozorování. Dívání se na jakýkoli fotografický obraz podmiňuje percepci a reakce jsou tedy ovlivněny divákovou vlastní vnitřní mapou reality, které celému vnímání dává řád a smysl. Proto se tato technika nevztahuje k určitému typu fotografie, ale spíše k méně uchopitelnému rozhraní mezi samotnou fotografií a jejím pozorovatelem, místem, kde každá osoba vytváří svou unikátní odpověď na to, co vidí.)

Fototerapie – Větší obraz

Jak je vysvětleno v knize PhotoTherapy Techniques — Exploring the Secrets of Personal Snapshots and Family Albums, fototerapie je široký systém terapie založený na fotografických technikách. Myslí se tím druh terapie, z oblasti zdravotnictví – konkrétně v oblasti duševního zdraví, užívají ho specialisté z oblasti psychologie a psychoterapie. Ti pomáhají klientům řešit problémy na vědomé bázi, následně kognitivně začlenit jejich vhled a porozumění na základě fotografického obrazu.

Nejedná se v žádném případě o synonymum termínu “Therapeutic Photography“, který se často mylně zaměňuje s fototerapií, zejména v U.K. Lidé v kontextu Therapeutic Photography využívají terapeutické fotografie jako prostředek sebepoznání nebo umělecké tvorby, zatímco fototerapie pomáhá ostatním lidem, kteří vyhledají odborníka, aby mohli řešit své konkrétní problémy. Zatímco výsledkem sebepoznání za užití fotografie je terapie sama za sebe, zejména s využitím fotoaparátu jako nástroje osobní nebo sociální proměny, nejedná se o tu samou aktivitu jako v případě aktivizace a celého procesu pod vedením školeného profesionála v oblasti fototerapie.

Od té doby co je fototerapie užívána jako soubor volnějších technik, je spíše než ustálený systém pod jednotným teoretickým nebo terapeutickým paradigmatem, možností, kterou může užívat jakýkoli školený terapeut, bez ohledu na jeho konceptuální orientaci nebo zaměření. To je jedna z mnoha věcí, která spojuje fototerapii s arteterapií. Fototerapii však navíc mohou praktikovat i terapeuti, kteří nemají školení v oblasti arteterapie.

Od té doby, co pracuje fototerapie s fotografií jako prostředkem komunikace a ne uměleckým vyjádřením, není potřeba mít předchozí zkušenost s fotoaparátem nebo fotografií jako výtvarným prostředkem.

Konečně, fototerapie zahrnuje lidskou interakci s její unikátní vizuální konstrukcí reality (fototerapie je v tomhle kontextu spíše slovesem než podstatným jménem), tyto techniky mohou být velmi úspěšné u klientů, jejichž verbální komunikace je omezena ať už z fyzického nebo psychického hlediska, sociokulturně podmíněna nebo příležitostně nevhodná vzhledem k nedorozuměním nonverbálních náznaků.

Proto může být fototerapie velmi užitečná a mocná v oblastech práce s nejrůznějšími kulturami, s postiženými, minoritami, lidmi se specifickými potřebami, stejně tak jako k řešení problémů konfliktních situací, rozvodových řízení a ostatních souvisejících oblastech.

Vzhledem k tomu že v dnešní době široká veřejnost využívá elektronické technologie a digitální obraz, vyvstává více možností pro využití fotografií jako nástroje pomoci klientů (např. v rámci cyber-therapy, apod.)

Prozkoumejte, prosím, tyto webové stránky, kde můžete zjistit, jak fototerapie pomáhá klientům získat lepší obraz jejich života – daleko lepšího než by popsalo tisíce slov!

Pokud máte dotazy, připomínky nebo byste rádi získali více informací o fototerapii nebo školeních, neváhejte se obrátit na PhotoTherapy Centre. Více informací naleznete rovněž v knize “PhotoTherapy Techniques: Exploring the Secrets of Personal Snapshots and Family Albums” (ISBN#0-9685619-0-X). Pro novinky, návrhy, doporučené odkazy, sdílení vlastních fototerapeutických zkušeností nebo feedback navštivte “Discussion Group”. Rovněž doporučujeme naše Facebookové stránky Facebook Group for “PhotoTherapy, Therapeutic Photography, Photo Art Therapy, and VideoTherapy”.

Děkuji za jakékoli připomínky a reakce – pouze v AJ prosím



Judy Weiser, Director, PhotoTherapy Centre, Vancouver Canada
Phone: (604) 689-9709; Email: jweiser@phototherapy-centre.com



Zde si můžete koupit knihu “PhotoTherapy Techniques”

Přelozila Darina Hlinková

Return to the English Homepage